Kam sa v lete vybrať na hory?
A čo tak skúsiť Nepál Európy ako mnohí Rumunsko nazývajú? “Fantastická opuštěná pohoří máte daleko blíž, než si možná myslíte”, citujem jedného z redaktorov magazínu Víkend MF Dnes Ivana Brezinu.
Opis krajiny v jeho podobe je natoľko výstížný, že si dovolím v ňom pokračovať:
„V Rumunsku samozřejmě nemají Himálaj, ale Karpaty. Přirovnání k Asii vzniklo v dobách, kdy Češi směli cestovat leda v rámci bývalého východního bloku. Drákulova země pro nás tehdy představovala jedinou dostupnou divočinu s vyššími horami, kam jste mohli vyrazit. I když tam vládl rudý diktátor Ceaušescu, v kopcích byla cítit svoboda.
Přes pusté karpatské hřebeny jste táhli celé dny a potkali jste jen pár bačů. Kdekoli jste si mohli zapálit oheň a přespat pod hvězdami. Směli jste cokoli, daleko od dusné reality normalizačního Československa. Výkřik: „Husák je vůl!“ se nádherně odrážel od skal, až zanikl ve větru.
Ty doby jsou naštěstí dávno pryč a jezdit smíme, kamkoli si usmyslíme. Prolezl jsem Alpy, Himálaj, Karákóram, Ťan-šan, Pamír a další světová pohoří, ale do Rumunska se každý rok vracím. Když se po průjezdu plochou a úmornou maďarskou pustinou krajina zašmodrchá a na obzoru se objeví vzdálený stín Karpat, pookřeju. S těžkým batohem supět do prudkého kopce – větší slast snad neznám.
Rumunská města se změnila a z někdejšího chudého skanzenu komunismu je dnes čistý, upravený a dobře zásobený Západ. Hory však zůstaly pořád stejné. Rumuni jich mají tolik, že v nich – na rozdíl od Krkonoš nebo Tater – nezískali absolutní moc ochranáři. Chodit se dá všude a proti Česku do kopců nepronikly ani halasící víkendové rodinky, šílení bikeři v pestrobarevných overalech, ani lomozící čtyřkolkáři.
Kde jinde si ještě můžete dopřát luxus být sami se sebou a se svými myšlenkami? Ale hlavně jsou Karpaty hned u nosu. Kdykoli vás doma něco naštve, unaví, vytočí nebo otráví, zabalíte a vyrazíte. Za pár hodin jste v ráji kombinovaném s tělocvičnou a ordinací psychologa. V Karpatech vypotíte přebytečný tuk, omrzelost i pracovní stresy. Je to bič na líné tělo a kartáč na zaneřáděnou duši.” Ivan Brezina, redaktor (magazín Víkend MF DNES)
Autor textu ako by mi čítal z hlavy a ja len dodám, že v Rumunsku je skutočne nespočetne veľa pohorí (napočítala som takmer 100) sústredených do 14 národných parkov a geograficky rozdelených na tri hlavné časti: Východné Karpaty (južné a severné), Južné Karpaty, Apuseni, Banát a ostatné rozlohou menšie.
V minulosti sme už absolvovali výstup na najvyšší vrch Rumunských Karpát Mont Moldoveanu (2544) v pohorí Fagaraš a Varful Peleaga (2509) v pohorí Retezat, oba v časti Južných Karpát, tentokrát by sme Vas chceli zaviesť na ďalšie nemenej zaujímavé štíty rovnako tak v Južných ako aj Východných Karpatoch. Z množstva dostupných trás sme vybrali tie s kratším nástupom, čo najmenším prevýšením a zároveň bez nutnosti prespať na niektorej z horských chát.
PROGRAM:
1.deň: Príchod do Rumunska cez Nadlak, zastávka v historickom meste Sibiu a ubytovanie sa v Brašove
2.deň: Turistika v pohorí Piatra Mare v južnej časti Východných Karpát cez kaňon Sapte Scari v preklade Kaňon siedmich rebríkov. Je tvorený siedmimi vodopádmi, pričom najvyšší má výšku 35m. Odtiaľ vyšľapeme na rovnomenný vrch Varful Piatra Mare vo výške 1844m. Schádzame do mesta Predeal. Celková dĺžka 15,1km/6:48hod, prevýšenie 1382m.
3.deň: Turistika v pohorí Bucegi v Južných Karpatoch, kde sa lanovkou vyvezieme ku horskej chate Babele (2206m), odtiaľ hrebeňom popri skalných útvaroch Babele a Sfinga až na vrch Omul (2507m). Späť sa budeme vracať popri nádhernom výhľadovom mieste s impozantným krížom Caraiman Cross a následne pešo popod lanovku. Celková dĺžka 16,6km/5:59hod, prevýšenie 824m.
4.deň: Turistika v pohorí Piatra Craiului v Južných Karpatoch cez tiesňavu Prapastiile Zarnestilor až do sedla Crapaturii (1660m) so zastávkou na chate Curmatura. Celková dĺžka trasy: 13,9km/5:56hod, prevýšenie 1331m.
5.deň: Turistika v pohorí Ciucas v južnej časti Východných Karpát od sedla Pasul Bratocea (1272) až na najvyšší vrch Ciucas (1954) popri zlepencových útvaroch Tigaile marii, späť do dediny Babarunca. Celková dĺžka 18km/5:54hod, prevýšenie 924m.
Nočný návrat domov.
NÁROČNOSŤ TRÁS:
Turistický program je zostavený pre náročnejších a fyzicky zdatných účastníkov. Terén v horách je vysokohorský, skalnatý a miestami zaistený reťazami. Pohyb po ňom vyžaduje opatrnosť a samozrejme aj vhodnú obuv a oblečenie.
V prípade neabsolvovania turistických pochodov je na každý deň pripravený náhradný program s výletnými cieľmi: Brašov, prehliadka mesta, lanovka na horu Tampe, citadela v Rasnove, Draculov hrad Bran, prípadne Korvínov hrad Hunedoara.
UBYTOVANIE:
V trojhviezdičkovom hoteli v meste Brašov, v dvoj max. trojposteľových izbách, https://newstayplace.com/en/o/casa-cu-balcon,4tu2d.html
STRAVA:
Vlastné raňajky v penzióne a večere v meste (priemerná cena jedla v prepočte 6-10€), v okolí množstvo menších potravín i väčších obchodných reťazcov (LIDL, Kaufland)
CENA VÝLETU: 450€
zahŕňa: prepravu 9-miestnym autom, 4x ubytovanie, sprievod
nezahŕňa: poistenie, vstupné na hrady a lístky na lanovku
Foto z posledného výletu:
V prípade záujmu vyplňte prosím PRIHLASOVACÍ FORMULÁR: